O mě ... 19. 12. 2010 ... v Los Angeles

Jsem transvestita. Jsem prostě jako každý jiný chlap, s výjimkou toho, že občas vypadám, oblékám se jako ženy. Někteří z vás možná vědí, co slovo „transvestita“ znamená. Někteří ne. Transvestita je osoba, která se obléká jako osoba opačného pohlaví. Nedomnívám se, že jsem podivín. Už jsem tuto část mě přijal a snažím se žít s ní, překonávám překážky buržoazní společnosti, ve které žijeme. V buržoazní společnosti, která mě soudí bez toho, aby mě znala.

Jak se Betty narodil(a)?

Má jinakost se projevila už v dětství, jako dítě jsem byl příliš citlivý. Hrál jsem si často s dívkami. Jak čas postupoval, začal jsem se občas oblékat potají do dámského oblečení , používal rtěnku každou chvíli. Po skončení mé pozdní puberty jsem se dozvěděl, kdo vlastně jsem s pomocí internetu. Studoval jsem na vysoké škole a díky hodinám strávených na internetu jsem se dozvěděl, že nejsem sám. Poté nastalo krátké období, kdy jsem myslel, že jsem transsexuál, což mě zcela pohltilo. Zvažoval jsem, jak se dostat k lékům pro hormonální terapii. Pak se ale má obcese rozplynula a to byl konec mého transsexuálního období.

Vybral(a)jsem si jméno Betty už dávno, ještě když jsem studoval na univerzitě, kde jsem v magazínu objevil Betty Page, fetiš modelku z 50. let. Líbil se mi její svůdný a provokativní vzhled, šílené fotky, stejně tak jako její vášeň, která z těch fotek vyzařovala. Později jsem si přidal příjmení, které jsem si „půjčil“ od kamaráda, a tím jsem se stal Betty.

Po absolvování univerzity přišel pád — pád do reálného života se všemi jeho problémy. Snažil jsem se potlačit své jinakosti všemi možnými způsoby: počínaje

několika fázovým sportovním tréninkem s přístupem workoholika, abych „resetoval“ svojí mysl během víkendů v barech a klubech. Je těžké nyní říct, jak moc jsem vše potlačoval, a jak moc jsem opravdu rád pracoval a sportoval. Jedna věc je ale jistá. Neměl jsem žádnou odvahu a sebeúctu k tomu, abych „manifestoval“ sebe sama jako ženu.

Změna přišla těsně před 30. narozeninami, kdy jsem si řekl dost! Začala moje nákupní horečka. Často jsem si kupoval dámské věci, které mi ani neseděly. Koupil jsem si knihy o make-upu a učil se z nich. Jednoho dne jsem se rozhodl, že udělám svou první kompletní rekonstrukci a po několika hodinách příprav, jsem dokončil změnu v nového člověka tím, že jsem si nasadil paruku. Pak jsem se podíval do zrcadla a mé srdce poskočilo. Po velmi dlouhé době jsem se cítil šťastný a klidný, věděl jsem, že se toho pocitu už nikdy nevzdám.

A co bylo pak?

Začal jsem navazovat kontakty prostřednictvím internetu v rámci transsexuální komunity, navštěvoval všechny možné akce, hlavně v Los Angeles. Tam jsem také potkal spoustu úžasných lidí, kteří mi hodně pomohli. Nezapomínejme také na moje on-line přátele, kteří mi také moc pomohli. Chci poděkovat vám všem. Bylo by to vše mnohem těžší, nebýt vás.

A pak? Myslím, že se mohu srovnat se psem utrženým z řetězu. Nenechal jsem si ujít jedinou akci, hodně jsem cestoval, navštívil alternativní akce a poznal spoustu lidí. Teprve teď, když se podívám zpátky, vidím, jak moc se změnilo v několika posledních měsících. A vím, že hodně se toho ještě změní.

…